Na toto téma vám mnozí snesou řadu pojednání, argumentů a studií. Podíváte-li se na to vše, pak ti z toho může jít tak jedině "hlava kolem".

Vysvětlíme Vám základní hodnoty, na níž demokracie stojí. Nebo lépe řečeno měla by stát. To že tomu tak není, není vinou demokracie ale nedemokratického systému, který je za demokracii vydáván.

 

Na obrázku je celý systém demokracie vyjádřen zcela jednoznačně..

K tomu, abychom se v daném problému mohli orientovat, je nutno si uvědomit několik základních moudrostí, jež jsou ověřeny mnoha staletími.

K člověku se pojí takové fenomény jako svoboda, rovnost a bratrství, jež jsou velmi známy v dějinách především od revoluce ve Francii v osmnáctém století. Tyto hodnoty jsou dnes uměle zatlačovány do pozadí a z dalšího textu vyplyne proč.

Dále je nutno si uvědomit, že podobně jako má člověk ducha, duši a tělo, tak i společenský organismus má ducha, duši a tělo.

Tělo společnosti je výrobní sféra.

Duší jsou právní, politické a informační instituce.

Duchem hodnotový systém, kultura, morálka , náboženství a tvořivá složka umění a vědy.

V poslední době se slovo "demokracie" velmi často objevuje v tisku v rozhlase i v jiných masmédií. Co je to, ale vlastně demokracie? Je skutečně demokracie to, co se běžně kolem nás vyskytuje?

Anebo je to zcela něco jiného, něco co by předznamenávalo úplně jiný smysl a způsoby života?

K tomu, abychom to pochopili, je zapotřebí se podívat do historie a podívat se na to, co to vlastně ta demokracie je ale především byla. Demokracie vznikla ve starém Řecku. Tato demokracie je stará více než 2 a půl tisíce let. Politické strany, které se neustále v současné době s touto demokracii spojují, jsou staré přibližně 140 let. Demokratické strany tedy nebyly demokratickými stranami, protože jsou to politické strany a s demokracii nemohou mít nic společného, protože demokracie byla už několik tisíciletí předtím, než vůbec tyto strany vznikly. Takže, co je to vlastně to, co my tady dnes za demokracii vydáváme? Podle hodnověrných zpráv a podle hodnověrných informací se jedná o zcela odlišný systém, který se už několik tisíciletí nazývá oligarchií a v našem případě dokonce oligarchií s totalistickými prvky. Politické strany nikdy nepatřily a nepatří do systému demokracie, se kterým nemají naprosto nic společného.

Asi mnozí z vás budou překvapeni tímto konstatováním, ale uvažte sami:

Demokracie je něco, co tady bylo dávno před vznikem tak zvaných demokratických, neboli ve skutečnosti politických stran.

Z doby Říma nám zůstala jedna kuriozita. Je to Římské právo. Oč jde? V době, kdy existovala Římská říše, se senátoři v senátu dohodli na jistých pravidlech hry. Tato pravidla vycházela z jedné zásady. Tou byla ROVNOST. Protože jde o správnou vazbu na PRÁVO, pak tyto zásady přetrvaly do dnešních dnů a současné právo je z nich odvozeno. Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o základní tj. dílčí a tím neúplné systémy právních předpisů a norem, dnešní doba pouze s těmito předpisy nevystačí. Dalším důvodem je pochopitelně aplikace přímo na tehdejší současnost. Proto není možné tyto hodnoty převzít jako celek, neboť nejsou vždy obecné.

Při bližším pohledu zásada ROVNOSTI z nich přímo vyplývá. Nadstavba dnešních dnů ohledně práva již touto zásadou nejen neoplývá, ale v mnoha směrech jí i pohrdá. Je nutno se vrátit k základům a vytvořit takové PRÁVO, které by bylo založeno na tomto principu (rovnost), a tím by byla zajištěna nejenom pravdivost, ale i stálost a neměnnost zásadních právních norem.

Je nutno vyjít od základu, to znamená od člověka, a znovu stanovit jeho nezadatelná práva, která je nutno respektovat za všech okolností. Příklad takto pojatých zásad viz dále.